Malebné lázně umístěné v údolí Mšenského potoka obklopuje velké množství kulturních a historických památek. Nabízíme vám krátký přehled těch nejzajímavějších.
Nejstarší záznam o budyňském panství pochází z roku 1173, později je doložen gotický vodní hrad, který byl jedním z královských dvorců Přemysla Otakara I. i Jana Lucemburského. Hrad později koupil a přestavěl do stylu pozdní gotiky Zbyněk Zajíc z Valdeka. Vzdělaného pána Jana z Házmburku připomíná kaple sv. Jiří i vzácný exponát „budyňského draka“, krokodýla nilského, kterého si přivezl v roce 1521 z Palestiny. Jeho vnuk Jan Zbyněk z Házmburku pak hostil na Budyni hvězdáře i alchimisty, jejichž pobyt připomíná expozice „Jandova Muzea“. Ve „zlatém sále“ zámku můžete zhlédnout vzácnou malovanou výzdobu ze 16. století.
Hrad se rozkládá na 418 metrů vysokém čedičovém návrší nedaleko města Libochovice. S Házmburkem je spojeno mnoho pověstí a bájí, které inspirovaly významné české umělce, například Karla Hynka Máchu, Svatopluka Čecha, Emila Fillu a další. Hrad vybudovali kolem roku 1250 Lichtemburkové, ale později byl prodán Zbyňku Zajícovi z Valdeka. V roce 1558 byl tehdy již pustý hrad prodán Lobkowiczům. Do té doby hrad chátral. Dnes jeho slávu připomíná pouze malebná zřícenina. Nově zpřístupněná Bílá věž dnes slouží jako rozhledna, ze které můžete vidět České středohoří nebo Poohří.
Rozhledna v příměstském parku v Roudnici nad Labem je zajímavým architektonickým dílem s neméně zajímavým výhledem na České středohoří a se snadnou dostupností. Jde o nejníže položenou rozhlednu, a to ve výšce 230 metrů. Přesto se však netěší tak velké návštěvnosti jako jiné rozhledny v naší republice. Jen málokterý návštěvník města Roudnice nad Labem o této rozhledně ví. Poprvé se návštěvníci z rozhledny mohli podívat do okolí v roce 1935. K lepší orientaci sloužily rytiny na ochozu věže - ty znázorňovaly význačná místa a hory, které je možné z rozhledny vidět.
Libochovický zámek se nachází v romantické krajině Poohří a obklopuje ho okrasná francouzská zahrada a anglický park. Zámek stojí na místě starší gotické tvrze, která byla nejprve přestavěna renesančně, později Guadakarem z Dietrichštějna barokně. Stylové interiéry nabízejí cennou sbírku gobelínů, intarzovaného nábytku a orientálního porcelánu. Součástí zámecké prohlídky je soubor osmi modrobílých kachlových kamen ze 17. století. V přízemí je expozice věnovaná životu a dílu Jana Evangelisty Purkyně, který se na libochovickém zámku narodil.
Říp, nacházející se nedaleko Roudnice nad Labem, je nejznámější a nejpamátnější hora naší země. Je to opravdový symbol českého národa. Jak praví Kosmas ve své kronice, právě na tuto horu vystoupil bájný praotec Čech a rozhodl, že zde bude žít jeho kmen a všichni jeho potomci. Na vrcholu hory je možné navštívit rotundu sv. Jiří a také se podívat na místo, kde byl vyzvednut základní kámen k Národnímu divadlu.
Obec Peruc se zapsala do povědomí lidí romantickou pověstí o setkání knížete Oldřicha a prosté dívky Boženy. V obci se nacházejí pověstná a hojně vyhledávaná (nyní zastřešená) pseudogotická Boženina studánka a mohutný Oldřichův dub starý 1000 let. Při návštěvě obce nesmíte opomenout návštěvu kostelu sv. Petra a Pavla z roku 1725.
Renesanční zámek byl vystavěn na místě původní tvrze. Ve 2. polovině 18. století byl rozšířen a později barokně upraven. Upraveno bylo především schodiště s bohatou výzdobou. Dnes je zde jako součást Galerie Benedikta Rieda v Lounech pamětní síň malíře Emila Filly, který zde pobýval. Nenapodobitelná je Krásná (Čechova) vyhlídka uprostřed blízkého lesa, kde se otevírá pohled na panorama Českého středohoří. Zde vznikaly kromě krásných obrazů Emila Filly i Čechovy verše.
Barokní Ploskovický zámek byl postaven v letech 1720 až 1725 jako letní sídlo Anny Marie Františky z rodu sasko-laurenburského. Původní budova z roku 1816 byla přestavěna. Malířská výzdoba zámku je z dílny J. Navrátila, patrový reprezentační sál s kupolí je vyzdoben původními freskami.
Tajemné torzo nedostavěného gotického klášterního chrámu můžete navštívit nedaleko obce Panenský Týnec. Chrám v Panenském Týnci začal pravděpodobně budovat Jaroslav Plichta ze Žerotína, tehdejší majitel hradu v sousední obci. To, kdo tento chrám skutečně založil a stavěl, se již asi nedozvíme. Psychotronici však svým měřením dokázali, že chrám stojí na silné léčivé pozitivní zóně. Tato pozitivní energie chrámu má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Odborníci se vyjádřili, že torzo kostelu se řadí svou uměleckou hodnotou k nejdokonalejším památkám České republiky, a to jak velkou monumentálností celku, tak vytříbeností a vkusem umělecké výroby a mistrným technickým provedením.