Domů - O nás - Historie lázní

Historie lázní

Lázně Mšené s tradicí již od roku 1796…

Akciová společnost Lázně Mšené, dnes známý lázeňský resort nedaleko Prahy, má svou bohatou historii a vývoj, který by mohly závidět i mnohé větší společnosti. Stejně jako i ve většině jiných příkladů zakládání lázní v místech s výskytem přírodního léčivého zdroje, vznikly lázně ve Mšeném v roce 1796 na základě zkušeností s místními vydatnými prameny bohatými na železo a jiné minerály. Dnes se v Lázních Mšené využívá především vlastní velmi dobře hodnocená léčebná slatina (lázeňský peloid) k léčbě pohybového aparátu, nervových onemocnění a pooperačních stavů. Zkušený lékařský a lázeňský personál se věnuje všem pacientům i hostům vstřícně, v rodinné pohodě a s pochopením pro individuální potřeby.
V dnešní době Lázně Mšené nabízejí pochopitelně také odpočinkové, wellness lázeňské programy pro všechny své pohodové klienty, kteří si chtějí odpočinout, nabrat sílu do dalších všedních dnů v příjemném prostředí udržovaných českých lázní, kde na všechny dýchne genius loci, historie a opravdu netradiční pohoda a klid. Pro milé klienty je v nabídce více než 100 druhů lázeňských procedur, oblíbených tradičních i exoticky působících masáží, bahenních zábalů, mnoho druhů přísadových i perličkových koupelí, individuální i skupinové cvičení v tělocvičně i v rehabilitačním bazénku. Mezi tradiční nabídku patří i elektroléčba, magnetoterapie, ultrasonografie a parafín. Ve wellness si na své přijdou i klienti pedikúry, manikúry, kosmetiky, kadeřnictví, sauny, solária ale také luxusního masážního křesla Profimedica.
 

Stručný historický přehled o Lázních Mšené

Prameny podzemních vod v blízkosti Mšeného nedaleko Budyně nad Ohří jsou známy odedávna. V polovině 18. století byla voda vyvěrající v blízkosti myslivny u panské bažantnice užívána myslivci a dovážel ji i budyňský lékař MUDr. Bayer k léčení svých pacientů.
V roce 1790 přijel na inspekci ředitel panských statků rodu Kinských na Zlonicích František Pavikovský, který trpěl žaludečními nevolnostmi. Když se napil mšenské vody, tak se mu ulevilo a tím byl dán podnět k založení zdejších lázní. Proslavený lékař a mineralog MUDr. František Ambrož Reuss následně také potvrdil znamenitý obsah minerálních látek v mšenské vodě.
Kníže Oldřich Kinský neměl sám odvahu k budování lázní, ale souhlasil s jejich výstavbou s tím, že na to Františku Pavikovskému půjčí peníze, a ten je vybuduje na svůj náklad, což se také v r. 1796 stalo skutkem. V roce 1803 byl předán arcivévodovi rakouskému Karlu Ludvíkovi dopis, ve kterém je požádán, aby se lázně po něm jmenovaly. Přestože tento veřejný pomník zamítl, tak se stejně pramen jímání nazýval Karlův. Další úplně jiný pramen byl objeven náhodně a byl nazván Rosina studna, po manželce knížete Rose Kinské rozené Harrachové. Když se pozemkový majetek ve Mšeném dostal do vlastnictví rodiny Tomanovy, zahájil na začátku 20. století František Toman rozsáhlou rekonstrukci lázeňského areálu i provozu lázní.
V roce 1931 byly lázně prodány za 3 miliony Kč Svazu zemědělských pojišťoven a v rámci socializace byly lázně po II. světové válce zestátněny.
Do nové porevoluční doby vstoupily "mšenské lázně" jako samostatná akciová společnost Lázně Mšené. Po roce 2008 se díky velkým investicím a profesionálnímu řízení místní lázně opět stávají vyhledávanými a jsou pravidelně navštěvovány spokojenými klienty, hledajícími klid a pohodu kousek od Prahy. V dnešní době mají kapacitu přes 250 lůžek v renovovaných, pohodlných stále původních objektech. Lázeňské služby jsou poskytovány v modernizovaném Balneo provozu a jsou zaměřeny především na léčbu pohybového aparátu, na pooperační stavy, relaxační a populární wellness programy.
 

Zajímavosti z lázeňského areálu

 
Architektonickým skvostem a chráněnou kulturní památkou je secesní Pavillon Dvorana (z roku 1905), dle návrhu českého architekta Jana Letzela, proslulého především (nejen doma, ale i) ve světě díky jeho originálnímu návrhu Průmyslového paláce v japonské Hirošimě, který jako jediný přečkal výbuch atomové bomby na sklonku II. světové války.
 
Další významnou stavbou je Villa Kyselka, na jejímž návrhu pan architekt Jan Letzel pravděpodobně rovněž pracoval. Secesní stavba nad hlavním lázeňským pavillonem Říp je velmi důstojným objektem, dnes nabízejícím velmi pohodlné ubytování klientů.
 
Většina staveb, lázeňských objektů v areálu Lázní Mšené, je historicky velmi cenných. Po citlivých opravách a investicích jsou většinou stále v bezvadném stavu a poskytují dostatečný komfort pro ubytování, léčebné i odpočinkové služby i pro stravování. Pro upřesnění... Hlavní část Pavillonu Říp s postupně dostavovanými léčebnými prostory a nyní moderně přestavěným Balneo byla vystavěna již roku 1796, stejně jako základní ubytovací část objektu Praděd a dnešní kanceláře (dříve lázeňská restaurace).
Lázeňská ubytovací Villa Slovanka, následovala roku 1797, slavný restaurační secesní Pavillon Dvorana je z roku 1905 a atraktivní Villa Kyselka z roku 1907. Objekt Villa Vítkov přímo u Lázeňské ulice (dříve pro svůj tvar přezdívaný Kufr) byl vystavěn roku 1913.

Zřízenina, nebo spíše torzo nikdy nedokončené stavby kostela na skále mezi ubytovacím objektem Villa Vítkov a Villa Slovanka, který měl být zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, pochází z přelomu 18. a 19. století. Jeho zajímavostí je především neblahý osud stavby, kterou po dvakrát někdo před dokončením zapálil a natolik poničil, že se po druhém řádění ohnivého kohouta tehdejší vlastníci lázní rozhodli ve stavbě dále nepokračovat. Přesto bylo toto pouhé torzo nikdy nedostavěné stavby k našemu překvapení připsáno na seznam nejohroženějších památek ČR a máme tak omezenou možnost se věnovat jeho využití...
 
Jako poslední byl vystavěn těsně před koncem milénia (v letech 1997 a 1999) ubytovací objekt Villa Blaník, který byl pro zajímavost vystavěn v místě bývalého rybníka. Stále se opakující komplikace spojené s tímto faktem se podařilo odstranit až při zásadních přestavbách v poslehjdních letech...

Nejstarším objektem je bývalá Fořtovna (snad z první poloviny 18. století?) nad rybníkem, na svou zásadní a jistě nákladnou rekonstrukci stále čeká. Problémem jsou nejen velmi vysoké náklady, ale především pozdější využitelnost.
 
Kaple Salve vzniklá přestavbou objektu bývalého jímání Karlova pramene, se v sobotu 7.5.2016 při oslavách zahájení 220. lázeňské sezony stala díky požehnání Jeho Eminence Dominika kardinála Duky a díky faráři Jiřímu Čeplovi dalším krásný klidným místem v našich lázních. V této malé kapli, která slouží nejen návštěvníkům lázní jako krásná oáza klidu a pohody, se o sobotách nebo nedělích konají nepravidelně bohoslužby.
 

Daleká historie místní části Mšené-Lázně a začátek lázní ve Mšeném...

O dávné minulosti obce Mšené nedaleko Budyně nad Ohří, není známo vše do podrobna... Název obce se odvozuje od místa s hojným výskytem mechů (Mšený-mchovitý-omšelý). V minulosti se užívaly názvy Mšený i Mšeno.

Nejstarším majitelem zboží Mšeného se v roce 1262 uvádí Púta, zvaný Petřík z Rýzmberka, "seděním na Mšeném a v Podole". Užíval erbu se lví tlapou a jeho původní přívlastek "z Rýzmberka" později mizí, protože on i jeho potomci psali se "ze Mšenýho". Synové jeho byli Dětřich, Mikuláš, Jan a Hynek. Od nich pocházejí vladykové z Šebína, z Křesína, z Kamenice u Velvar a z Vetlé. Nástupcem Pútovým byl nejspíše Mikuláš ze Mšena. Syn jeho byl Kunrát z Pohořic, od něhož koupil Vít, probošt kanovníků sv. Augustýna v Roudnici v r. 1341 některá zboží v Pohořicích, Charvátcích, Račiněvsi, Podole a Martiněvsi za 783 kop grošů a za šaty jeho manželce.

V roce 1362 je uváděn Smil ze Mšena, po němž pak obec drželi páni ze Rvenic či ze Slavětína a sice Aleš, který měl styky s pány z Házmburku. Po něm to byl Jindřich ze Slavětína. Roku 1406 seděl na Mšeném Jindřich ze Žeberka, roku 1426 sťat vojskem husitským Jan ze Mšeného nejspíše syn Jindřicha. Po Jindřichovi v r. 1430 držel panství Mikuláš Zajíc z Házmburka s manželkou Eliškou z Koldic. Tato prodala panství společně s Janem Zajícem z Kamýka v r. 1451 Zbyňku Zajíci na Budyni.

V letech 1453 - 1489 vládl na Mšeném Púta z Illburka, pak jeho syn Vilém a jeho syn opět Vilém z Illburka. Od roku 1538 vládl zde Jan z Házmburka, který dal Mšené upsati r. 1550 manželce Markytě věnem. Roku 1553 dědil ho syn Jiřík Zajíc na Mšeným, který je pochován v Budyni s chotí Braxidou. V roce 1580 nastoupil jeho syn Václav, a po jeho smrti zase bratr Vilém Zajíc, roku 1591 s manželkou Eliškou.

Eliška prodala pro dluhy Mšené strýci Janu Zbyňkovi Zajíci na Budyni za 13.250 kop grošů. Tento Jan Zbyněk Zajíc prodal Mšené roku 1607 Janu Boryňovi ze Lhoty na Mikovicích a Ředhošti, pak dědil syn Jan David Boryně s manželkou Veronikou Griesbekovou. Vdova provdala se r. 1629 za Jetřicha Malovce z Malovic a přinesla mu Mšené věnem. Roku 1672 připomíná se ještě Lev Malovec.

Od roku 1674 do roku 1745 vystřídalo se několik majitelů: Jakerdovský ze Sudic, baron Sauer, před rokem 1720 hrabě Marzinic, pak Kašpar Groy z Geyselberku a Fildensteinu, Matěj Ondřej Hartman z Klarsteina na Budenicích, Kryštof z Lichtensteina, František Mikuláš z Klebelsberka a konečně Matyáš Václav hrabě Defours.

Vdova hraběnka Polyxena Defours prodala pak Mšené v roce 1745 knížeti Oldřichu Kinskému. Týž Oldřich nabízí panství knížeti Karlu z Dietrichsteina r. 1750 ku koupi, ten však nechce ani zdarma spustlou osadu převzíti. Kinští následně v r. 1796 umožnili založení místních známých lázní tím, že věnovali vybrané lázeňské pozemky panu Františku Pavikovskému, zakladateli lázní. Lázně na panství mšenském využívaly místní kvalitní a na minerály bohaté prameny.

Poněvadž samotný dvůr nic nevynášel, prodali Kinští Mšené v roce 1866 německo-židovské společnosti (baron Mautner a bankéř Emanuel Brandeis) od níž jej koupil r. 1873 pověstný spolek Chabrus. V roce 1878 byl dvůr prodán pražskému staviteli Alfrédu Kirpalovi, který přestavěl starou tvrz v pěkný zámeček.